Letící holubice
Otevřít                   


Holubí symbolika

Holubice"Jsem symbolem lásky, míru a harmonie-vlastností nezbytných pro otevření srdce. V minulých dobách jsem však bývala v hojném počtu obětována, abych usmířila různé modly, zejména v židovských chrámech. Všichni, kteří jdou po cestě světla, se ochotně vzdávají svého nižšího já, aby se pozvedli ke svému srdci. Jen tak se lidé mohou naučit milovat bez výtek, přijímat svého bližního jako součást sebe samých. Po potopě světa jsem byla první, kdo uviděl souš. Když se Atlantida ponořila do vln, negativní aspekty přítomné v oněch posledních dnech se díky očistným vodám proměnily v nový počátek. Já, holubice, jsem sloužila jako symbol nového vynoření nevinnosti, prostoty a čistoty Jsem posel božské lásky. V budoucnosti si lidstvo uvědomí, proč sloužím jako symbol všem národům, které hledají přátelství a pozitivní změnu."

„Uvědomte si, že nejsem jenom otrlý závodník, ani špinavý tulák, který zamořuje veřejná místa všude na světě, ale i nositelka míru a symbol spravedlnost i odpuštění. Mám-li olivovou ratolest, pak jsem symbolem míru mezi Bohem a člověkem. Představuji božího posla, nositele dobrých zpráv. Vždyť symbolická vyobrazení zvířat a bájných bytostí měla nejen zdobit, ale přinášet i pozitivní vlastnosti, nám přisuzované.

A já Vám přináším štěstí, lásku a usmíření do Vašeho nového vztahu - do manželství.“

Holubice jako odvěký symbol

Holubice představuje zranitelnost a citlivost jako podmínky pro lásku k sobě samému a druhým. V mnoha výkladech je symbolem pokory, míru, vždyť přece ona to byla, kdo přinesl olivovou ratolest na Noemovu archu...

Holubice ve Starém zákoně

HolubiceVe Starém zákoně se setkáváme s holubicí na konci potopy, kdy Noe vypustil tři holubice, z nichž jedna se vrátila s olivovou ratolestí v zobáčku (Gn 8, 11). Praotec Noe v tom poznal znamení Božího usmíření, konec potopy a naději na brzký pokoj jako Boží dar. Proto se stala později holubice s ratolestí v zobáčku symbolem míru. Také v kultickém životě hrála holubice v izraelském národě význačnou roli. Při narození dítěte sloužila k oběti, především pro chudší ženy, které si nemohly opatřit jehně (Lv 12, 8). Byla ovšem obětována i při jiných příležitostech, jako při uzavírání smlouvy (Gn 15, 9) nebo při obětech za hřích, zvláště pro ty, kdo neměli majetek (Lv 5, 7). Stánky prodavačů holubů tak bylo možno nalézt v době Ježíšově i na nádvoří jeruzalémského chrámu. I v mystické rovině má symbol holubice u Židů své místo, a to jako přechod mezi vnějším věcným světem a vnitřním duchovním světem. Představuje obrazotvornost, která skrze stvořené věci zahlédá duchovní skutečnosti: Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, do přej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! (Pís 2, 14) Básník v době vyhnanství si představuje, že modlitby a samotná jeho duše letí k Sionu v podobě holubice: Pravím, kéž bych měl křídla jako holubice ... (Žl 55, 7). Také Duch Hospodinův je přirovnáván k ptáku budícímu svá mláďata slovy: Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď! Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi. (Pís 2, 10-12)

V celém předním Orientu byla holubice posvátným ptákem, který byl zasvěcený bohyni plodnosti. Později se stala symbolem manželské lásky a věrnosti. Ve starověku se domnívali, že holubice nemá žluč, a proto byla považována za nositelku ctností. Také v islámu je posvátným ptákem, neboť podle mohamedánské tradice provázela a chránila Mohameda při jeho útěku. Pro svůj prostý a mírný vzhled je symbolem nevinnosti. Kromě toho má bílou barvu, která především na Východě vyjadřuje čistotu, pravdu a již vzpomínanou nevinnost.

Holubi byli někdy využíváni i k velmi podivným účelům. Například v alžbětínské době se jako kůra proti melancholii doporučovalo rozpůlit živého holuba a přiložit ho nemocnému na hlavu. Chov holubů v té době již ztratil svoji původní funkci jako zdroj masa, protože zemědělství již produkovalo živočišné bílkoviny jiným způsobem.

Holubice - symbol Ducha svatého

HolubiceV křesťanství bílá holubice vyjadřuje prostotu, čistotu, ale především Ducha svatého, který v podobě holubice sestoupil na Ježíše při jeho křtu v Jordánu (Mt 3, 16). Právě toto zjevení ovlivnilo křesťanské umění, proto vidíme holubici na obrazech zvěstování Páně, dokonce i v zobrazení stvoření světa, kdy Duch Boží se vznášel nad vodami (Gn 1, 2), a při seslání Ducha svatého o Letnicích.

Holubice a křídla

Návrháři zvolili holubici jako vžitý symbol lásky a míru pro flakón parfému "L'Air du Temps". Ten představuje skutečné umělecké dílo. Jeho mistrně vybroušené sklo s mytologickým uzávěrem ve tvaru holubice je klenotem každé kosmetické výbavy. Tvůrci flakónu použitím Afroditina dárku svému milému oslavují znovu nalezený mír a nekonečné mládí. Rozpjatá křídla holubice symbolizují svobodu, lehkost a rozlet duše.

Holub jako symbol ve snech

- pudový symbol erotického sbližování: primitivní sexuální symbol
- nemocný, zraněný: značně ztížené partnerské sbližování v nejbližším období
- zabít: odmítnutí potenciálního partnera
- útočící: pokušení, dotěrní lidé
- holubí namlouvání: možnost navázání partnerského vztahu
- pečení: symbol bezpracného zisku nebo nečekaný dar v brzké době
- poštovní: obdržíte důležitou zprávu
- bílá holubice, bílý holub: touha po čistém a upřímném vztahu


Copyright © 2006 STUDIO CHIC spol. s r.o.